Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sociální služby ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče jsou sociální služby (podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) poskytované osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby, a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení lůžkové péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb či pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Pojmem zdravotnické zařízení se rozumí prostory určené k poskytování zdravotních služeb (např. ambulance soukromého lékaře, nemocnice, lékárny atd.).

Sociální služba je činnost nebo soubor činností (podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Každá osoba má nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Nepříznivou sociální situací se rozumí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, vlivem krizové sociální situace, dále životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby či z jiných závažných důvodů.

Dlouhodobá lůžková péče je zdravotní péče, která je poskytována chronicky nemocným a nesoběstačným osobám, zpravidla navazuje na péči akutní nebo následnou. Dlouhodobou péči je možné poskytovat buď v lůžkovém zdravotnickém zařízení, nebo v domácím prostředí pacienta (pak se jedná o dlouhodobou domácí péči, která zahrnuje především péči ošetřovatelskou, léčebně rehabilitační nebo paliativní). Dlouhodobá péče je poskytována pacientům, jejichž zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování péče, především ošetřovatelské, se zhoršuje. Maximum péče je poskytováno zdravotnickými pracovníky oboru ošetřovatelství, včetně sledování stavu výživy a rehabilitační péče v rozsahu rehabilitačního ošetřovatelství (polohování, nácvik denních činností vedoucích k zachování nebo ke zvýšení soběstačnosti pacientů). Viz také lůžková péče.

Následná lůžková péče je zdravotní péče, která je poskytována pacientům, u nichž byla stanovena základní diagnóza, došlo ke stabilizaci jejich zdravotního stavu či zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jejichž zdravotní stav vyžaduje dokončení diagnostického programu, doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče. Viz také lůžková péče.

Akutní standardní lůžková péče je zdravotní péče, která je poskytována pacientům: s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně, nebo za účelem včasné léčebné rehabilitace. Viz také akutní, lůžková péče.

Akutní intenzivní lůžková péče je zdravotní péče, která je poskytována pacientům v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat. Viz také akutní, lůžková péče.

Lůžková péče je podle zákona o zdravotních službách definována jako zdravotní péče, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu. Pokud to vyžaduje charakter onemocnění, doporučí lékař primární péče, lékař urgentního příjmu nebo ambulantní specialista pacientovi léčbu v zařízení poskytovatele lůžkové péče nebo mu přijetí sám dohodne. Ve zdravotnických zařízeních je lůžková péče poskytována jako: akutní standardní lůžková péče, akutní intenzivní lůžková péče, následná lůžková péče, dlouhodobá lůžková péče. Opakem lůžkové péče je ambulantní péče.

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je součástí systému zdravotních služeb ČR. Jejím základním úkolem je poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP). ZZS je soustředěna do místních středisek, která zajišťují PNP ve svém spádovém území. Na rozdíl od všech jiných druhů zdravotní péče v záchranné službě neplatí možnost „svobodné volby lékaře“, a to jak při poskytování PNP jako takové, tak při výběru cílového zdravotnického zařízení – tím je obvykle nejbližší odborně způsobilé zdravotnické zařízení (nemocnice, výjimečně ambulantní zařízení).

Zdravotnická dopravní služba (ZDS) slouží k přepravě pacientů do zdravotnického zařízení nebo naopak ze zdravotnického zařízení do místa jejich bydliště, případně mezi zdravotnickými zařízeními, a to v případě, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje dopravu běžným způsobem (tzn. bez použití zdravotnické dopravní služby). Za určitých podmínek hradí tuto dopravu zdravotní pojišťovna.